Vnitřní politika Íránu

31. 10. 2008

OPEC kvůli klesajícím cenám ropy sníží produkci

Členové Organizace zemí vyvážejících ropu od 1. listopadu sníží vývoz ropy o 1,5 milionu barelů denně. Snížením vývozu ropné velmoci stabilizují cenu ropy na světových trzích, která se v uplynulých měsících pohybovala v rozmezí od 147 dolarů až po necelých 70 dolarů. Původně se měl summit ministrů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) konat až 18. listopadu, ale propad cen, který připravuje vývozce ropy o miliony dolarů, vše uspíšil. Většina z přítomných se už před zahájením jednání shodla na tom, že těžbu je třeba omezit. OPEC nyní dodává na trh asi 29 miliónů barelů ropy denně a celosvětovou spotřebu tak pokrývá zhruba ze 40 procent. Cena ropy se ocitla nejníže za posledních 15 měsíců. Důvodem je pokles poptávky po ní. Ten způsobily současné potíže globálních trhů, které nastartovala krize amerického bankovního sektoru. Podle americké vlády klesá poptávka už 39. týden. Americká poptávka zaznamenala desetiprocentní snížení.

Ceny ropy zaznamenaly v uplynulých měsících prudký nárůst a v nedávných dnech zase strmě padaly. V červenci stál barel až 147 dolarů, následně došlo k propadu, kdy se v Londýně americká lehká ropa prodávala dokonce za necelých 68 dolarů a severomořský Brent za necelých 66 dolarů. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) údajně vidí jako dlouhodobě udržitelnou hladinu ceny ropy okolo 80 amerických dolarů za barel. Podmínkou pro takový vývoj je stabilizace dolaru a zároveň zmírnění obav před novými válečnými konflikty a celkové uklidnění na poli mezinárodních vztahů, nechal se podle agentury Reuters slyšet prezident OPEC Chálib Chalíl. K tomu ještě alžírský ministr pro těžbu ropy Chálil dodal, že země OPEC budou schopny udržet i při klesajících cenách dostatečnou výši těžby a uspokojit tak poptávku.

Odborníci varovali, že někteří členové OPECu by mohli mít problémy dostát svým finančním závazkům, budou-li ceny dál padat. Na snížení produkce tlačily hlavně Írán a Venezuela. Nejradikálnější Írán žádal snížení produkce ropy až o dva miliony barelů za den, alžírský protějšek a současný šéf kartelu Chálib Chalíl oproti tomu předpokládal, že produkce by mohla poklesnout jen o 1 milión barelů. Nigérie, Katar a Irák se snížením produkce souhlasí. Venezuela se bude spoléhat na čínský trh. A nejvlivnější člen Saudská Arábie o omezení odmítal mluvit úplně. Ministr Alí Nuajmí tvrdil, že cena ropy bude určena trhem. "Hodně bude záležet na Saúdech a na tom, jestli kývnou na omezení své masivní produkce," potvrdil obavy před jednáním Edward Meir z MG Global. "Podezírám je, že budou proti ostrému omezování těžby." Saúdská Arábie totiž jako jediný člen OPECu prolomila přidělené kvóty a denně vytěží o půl milionu barelů více. Přitom před měsícem se ministři OPECu ve Vídni shodli na snížení těžebních limitů a omezení produkce o zhruba půl milionu barelů denně. Vrátili se tak ke stropu ze září 2007, tedy k úrovni 28,8 milionu barelů denně.

A jaká cena je pro členy OPECu ta správná? Podle analytiků stačí Saudské Arábii pro naplnění rozpočtů cena kolem 30 dolarů za barel, Spojeným arabským emirátům 40 dolarů a Kataru 55 dolarů. Radikální Írán uvádí, že potřebuje cenu někde kolem 100 dolarů a Venezuela dokonce nad 120 dolarů.

Írán je taktéž zasáhnutý mezinárodní finanční krizí, ačkoliv jeho ekonomika je izolována od americké díky sankcím USA a OSN. Hodně bank ze Západu odřízlo své styky s Íránem právě kvůli těmto sankcím týkajících se jaderného zbrojení a hrozbě nukleární války. Írán je 4. světový největší producent ropy a druhý největší producent OPECu. Dále patří mezi hlavní vývozce pistácií a koberců. Centrální banka vyhotovila průzkum, podle kterého Írán na základě vývozu ropy a plynu vydělal za jeden rok, do března 2008 81.8 bilionů dollarů, kdežto za vývoz pistácií a koberců pouhých 15.6 bilionů dollarů. Dalším důsledkem krize je pravděpodobnost nezvolení prezidenta Mahmouda Ahmadinejada, který bude usilovat o 2. znovuzvolení v prezidentských volbách v červnu 2009 na dobu dalších čtyř let. Jeho vláda už je nyní kritizována za rozhazování peněz za ropu, i když je právě ekonomika Íránu závislá na těchto surovinách. Ex-prezident a vlivný duchovní Ali Akbar Hashemi-Rafsanjani, pronesl, že Írán tuto krizi nepřežije, pokud bude stát v jeho čele současný prezident. Mezinárodní měnový fond (IMF) se vyjádřil, že Írán bude potřebovat víc jak 75 dolarů za barel.

Úvahy o možném americkém nebo izraelském úderu na íránská jaderná zařízení utichly. Zhruba dva roky trvající spekulace ukončila nynější globální finanční krize. Málokdo za této situace předpokládá, že by se USA odhodlaly k zahájení další války, a ještě více tak rozkolísaly vlastní i světovou ekonomiku. Dřívější stoupenci útoku - například americký viceprezident Dick Cheney nebo bývalý izraelský ministr obrany Šaul Mofaz - se už k Íránu a jeho jadernému programu delší dobu veřejně nevyjadřují. Všichni berou na vědomí, jaký úder by globální ekonomika dostala, pokud by se rychle a závratně vyšroubovaly v důsledku války ceny ropy," řekl agentuře Reuters americký analytik Sam Gardiner, obeznámený s diskusemi o Íránu mezi vysoce postavenými politiky a ekonomy v USA. Odpůrci útoku dlouhodobě argumentují tím, že Teherán by blokováním Perského zálivu drasticky zvýšil ceny ropy a přenesl by válku proti Americe do Iráku a Afghánistánu. S oběma státy, v nichž působí desetitisíce vojáků USA, totiž Írán sousedí. S Irákem na západě a s Afghánistánem na východě. Za současné situace se zřejmě nechystá k úderu ani Izrael, který se íránským jaderným programem cítí nejvíce ohrožen.

Indonésie opouští organizaci OPEC. O ukončení indonéského členství se již dlouho spekulovalo. Země je nyní čistým dovozcem ropy a kartel, který udržuje ceny suroviny v rekordních výšinách, prosazuje politiku, která jde přímo proti potřebám Jakarty. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by se mohla ale v brzké době rozrůst o nového člena. Írán nabídl členství Brazílii. Brazilský ministr energetiky Edison Lobao potvrdil, že jeho země nabídku opravdu dostala a jejímu vstupu do OPECu nic nebrání. Kartel OPEC se podílí na zásobování světového trhu s ropou z více než jedné třetiny a Brazílie patří k zemím s velkými zásobami. Přestože černé zlato nevyváží, tamní společnost Petrobras v poslední době oznámila objevení nových nalezišť na dně Atlantiku. Podle analytiků by zde mohlo být až 80 miliard barelů ropy. Pokud se odhady potvrdí, dostane se Brazílie do první desítky největších producentů ropy na světě.

Zdroje:

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=620212

Novinky. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.novinky.cz/clanek/152740-opec-kvuli-klesajicim-cenam-ropy-snizi-produkci.html

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=616084

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].
http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=617305

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=615608

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=620233

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=612205

BBC News. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7501939.stm

Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.rferl.org/content/Iran_Exports_Oil_Earnings_Hurt_By_World_Crisis/1332932.html

Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.rferl.org/content/Cleric_Iran_Gloat_Financial_Crisis/1332633.html

Tehran Times. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.tehrantimes.com/Index_view.asp?code=180919

Islamic Republic of Iran Broadcasting News. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.iribnews.ir/Full_en.asp?news_id=260245&n=24


Vzhledem ke klesající poptávce po ropě se organizace sdružující její největší světové vývozce rozhodla výrazně snížit těžbu a následný vývoz. Jednotlivé země se však nedokázali jednoznačně shodnout na míře snížení. Nejvíce žádal Írán- až o dva miliony barelů za den. Při současném snížení cen totiž přichází denně o velké částky, což si vzhledem k závislosti ekonomiky na ropě a sankcím USA i OSN nemůže dovolit.
S finanční krizí utichly i spekulace o chystaném útoku USA na Írán údajně kvůli jadernému programu. Případným vyvoláním války v Perském zálivu by však Spojené státy byly samy proti sobě. S největší pravděpodobností by tím způsobily „ropnou krizi“ – náhlé výrazné zvýšení cen stále ještě nezbytné suroviny si nemůže dovolit ani stát s jednou z nejsilnějších ekonomik. Stát, který se ale íránskou jadernou aktivitou cítí být nejvíce ohrožený je Izrael. Ale jsou tyto obavy skutečně na místě? Ať už jsou íránské úmysly jakékoli, za současné situace se k útoku pravděpodobně nikdo neodváží.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka