Vnitřní politika Íránu

5. 1. 2009

Shrnutí

Poslední tři měsíce jsme se Vás snažili informovat o aktuálním dění v Íránu, o vnitřní i zahraniční politice… v této zprávě se nyní pokusíme shrnout vše podstatné, co se kolem tohoto státu během posledního čtvrt roku odehrálo.

Příčiny současné situace v Íránu je potřeba hledat hluboko v minulosti. Na území Íránu vždy existovaly rozsáhlé říše se svébytnou kulturou. Mnohdy to byly státní celky postavené na skvěle fungující vojenské mašinérii, které slavily významná vojenská vítězství. S trochou nadsázky lze říci, že vojevůdci ovládající území Íránu vždy usilovali o ovládnutí širší oblasti od Indie až po Středozemní moře. Historický íránský nacionalismus je jistě jedním ze zdrojů současného íránského vývoje. Írán je říše středu světa, ani západ ani východ, s netajenými aspiracemi ovládnout co nejširší ideologické a geografické okolí.

V současné době dominuje médiím hrozba v podobě íránského raketového či jaderného programu. Existuje pro tento problém diplomatické řešení? Je nutné si přiznat, že od okamžiku vítězství íránské islámské revoluce svět žádné odpovídající diplomatické řešení nenalezl. Lze říci, že politika dvojího zadržování - americká politika 70. až 90. let vůči Íránu a Iráku byla pro svět úspěšná. Dnes se ukazuje, že politika dvojího zadržování, cukru a biče, tedy kombinace hrozby silou - za předpokladu jejího reálného použití s diplomatickým úsilím - mohla být jedním z důvodů oslabení rozvoje íránského jaderného programu. Nezastavila ale íránský balistický program a rozvoj a akvizice jiných zbraňových systémů. Navíc u jaderného programu nelze jasně říci, zda byl kompletně zastaven jeho vojenský program, nebo pouze zpomalen z důvodu nedostatku energetických ekonomických a technologických zdrojů. Diplomatickým řešením tedy stále zůstává nátlak, a to zejména ve formě účinných hospodářských sankcí. Skutečně se ukazuje, že politika zadržení funguje, Íránu se nesmí dostat do rukou vhodný typ jaderného paliva. Klíčovou roli zde hraje Rusko, které je ovšem podobně nevyzpytatelné jako Írán, naštěstí je ale schopné vést určitá diplomatická jednání. Mnohem pravděpodobnější a také nebezpečnější by ale bylo spojení Ruska s Čínou a Severní Koreou, jejíž jaderný program je stejně utajovaný jako ten íránský.

Írán byl rovněž zasáhnutý mezinárodní finanční krizí, ačkoliv jeho ekonomika je izolována od americké díky sankcím USA a OSN. Hodně bank ze Západu odřízlo své styky s Íránem právě kvůli sankcím týkajících se jaderného zbrojení a hrozbě nukleární války. Írán je 4. největší světový producent ropy a druhý největší producent OPECu. Dále patří mezi hlavní vývozce pistácií a koberců. Centrální banka vyhotovila průzkum, podle kterého Írán na základě vývozu ropy a plynu vydělal za jeden rok, do března 2008 81.8 bilionů dollarů, kdežto za vývoz pistácií a koberců pouhých 15.6 bilionů dollarů. Dalším důsledkem krize je pravděpodobnost nezvolení prezidenta Mahmouda Ahmadinejada, který bude usilovat o znovuzvolení v prezidentských volbách v červnu 2009 na dobu dalších čtyř let. Jeho vláda už je nyní kritizována za rozhazování peněz za ropu, i když je právě ekonomika Íránu závislá na těchto surovinách. Ex-prezident a vlivný duchovní Ali Akbar Hashemi-Rafsanjani, pronesl, že Írán tuto krizi nepřežije, pokud bude stát v jeho čele současný prezident. Mezinárodní měnový fond (IMF) se vyjádřil, že Írán bude potřebovat víc jak 75 dolarů za barel.

Již před prezidentskými volbami v USA, dali íránští představitelé najevo, že by v čele Spojených států raději viděli demokratického kandidáta Baracka Obamu. "Přikláníme se na stranu Baracka Obamy, protože je přizpůsobivější a racionálnější v otázce mezinárodních vztahů... i když víme, že americká politika se příliš nezmění," řekl předseda íránského parlamentu Larídžání. Obama na rozdíl od svého protikandidáta McCaina dal najevo, že pokud by byl zvolen, byl by ochoten s Íránem vést dialog.
Nově zvolený americký prezident Barack Obama se na své první tiskové konferenci 7.11.2008 po úterní volbě vyjádřil k íránskému jadernému programu. Podle Obamy je nepřijatelné, aby režim íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vyvíjel nukleární zbraně. Mezinárodní společenství se musí snažit zabránit Íránu dál rozvíjet jaderný program, který by mohl sloužit k sestrojení nukleárních hlavic, prohlásil čerstvě zvolený prezident. Stejně tak Obama kritizoval podporu teroristických uskupení ze strany Ahmadínedžádovy administrativy. "Podpora Íránu teroristickým organizacím je něco, co musí skončit," řekl na tiskové konferenci v Chicagu Obama.
Vítěz amerických prezidentských voleb Barack Obama se dočkal neočekávané gratulace. Mezi ty, kteří mu popřáli vše nejlepší ke zvolení, se totiž nezvykle zařadil i íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. "Doufám, že využije příležitost sloužit americkému lidu a zanechá po sobě dobré jméno," řekl v prohlášení, z něhož cituje izraelský server Haaretz. "Gratuluji vám, že se vám povedlo získat ve volbách většinu hlasů," uvedl Ahmadínežád ve své zprávě Obamovi. Zároveň prý dodal, že doufá, že Obama dá přednost skutečným zájmům Američanů před "nenasytnými požadavky egoistické menšiny". Je to po bezmála třech desítkách let poprvé, co se nově zvolený prezident USA dočkal blahopřání z Teheránu. Spojené státy a Írán totiž spolu od roku 1979 neudržují diplomatické vztahy. USA dokonce vedou Írán na seznamu zemí podporujících terorismus.

Irán si přeje ekonomické reformy, každý nový prezident je hlásá. Otázkou je jejich proveditelnost v rámci existující šíitské ideologie, kde prostě Pán Bůh je na prvním místě. To se týká i reforem společenských, bez kterých zřejmě nelze uvolnit potenciál íránské společnosti směrem k ekonomickému rozvoji. Vnitřní vývoj v Íránu v sobě nenese v současnosti znamení změny. Smíří-li se svět s íránskými ambicemi, Írán bezpochyby dříve či později ovládne Irák, státy Perského zálivu, Libanon. Nesmíří-li se svět s touto ambicí, lze předpokládat konflikt. Otázkou je, jakou formu bude tento konflikt mít, což bude do značné míry záviset na skutečném stavu íránského jaderného programu.

Na íránské frontě klid. Úvahy o možném americkém nebo izraelském úderu na íránská jaderná zařízení utichly. Zhruba dva roky trvající spekulace ukončila nynější globální finanční krize. Málokdo za této situace předpokládá, že by se USA odhodlaly k zahájení další války, a ještě více tak rozkolísaly vlastní i světovou ekonomiku. Dřívější stoupenci útoku - například americký viceprezident Dick Cheney nebo bývalý izraelský ministr obrany Šaul Mofaz - se už k Íránu a jeho jadernému programu delší dobu veřejně nevyjadřují.
Stejně tak je málo pravděpodobné, že k použití síly sáhne v nejbližších měsících i nový americký prezident Barack Obama, který se k možnostem útoku staví mnohem rezervovaněji.

Otázkou je ale co s napětím mezi zmíněnými státy udělá Izraelský útok na pásmo Gazy. Začíná se totiž projevovat jednota arabského národa a sílí tak i slova odsouzení Izraele. Nejvýrazněji se projevuje Írán: "Sionisté naštěstí čelí silnému vzdoru odhodlaných Palestinců. Sionisté by měli vědět, že se Gaza stane jejich pohřebištěm," nechal se v Teheránu slyšet předseda íránského parlamentu Ali Laridžání. Diplomatické styky s Izraelem udržují jen tři z 22 členů Ligy arabských států, a to Jordánsko, Egypt a africká Mauritánie. Izraelsko-Jordánské vztahy jsou nyní také v ohrožení. Přehodnocení vzájemných vztahů s Izraeelem zvažuje podle izraelského serveru DEBKAfile také Turecko, další ze vzácných muslimských spojenců, které židovský stát dosud měl. Turecký premiér Recep Tayip Erdogan Izrael v pondělí velmi tvrdě kritizoval. Zatím se ale žádný z arabských ani západních států neodhodlal proti Izraeli zasáhnout. Pokud by tato válka přerostla do větších rozměrů, mohli bychom se leccos dozvědět i o stavu tolik diskutovaného íránského jaderného programu. Současná situace v Palestině by mohla být ukázkovou záminkou k íránskému útoku na Izrael. Proč ale k ničemu podobnému ještě nedošlo? Není snad íránská armáda dostatečně připravena a obohacování uranu se nedaří? Nebo je snad Íránská islámská republika mírumilovným státem a žádný skutečný útok nechystá a obvinění Bushovi administrativy a izraelské obavy nejsou na místě?

Čerpaly jsme především z již publikovaných zpráv a analýz. Další zdroje jsou vypsány níže.

Aktuálně.cz: Tanky se valí Gazou. Bude vaším hrobem, zní z Íránu. [online]. 2008 [cit. 2009-01-04]. Dostupné z www: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=626224

Aktuálně.cz: Izrael kvůli akci v Gaze ztrácí své muslimské spojence. [online]. 2008 [cit. 2009-01-04]. Dostupné z www: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=626255

15. 12. 2008

Írán obvinil ze smrti policistů i USA a Velkou británii

Íránská zpravodajská agentura IRNA oznámila, že sunitští rebelové zabili všech 16 policistů, jež v červenci unesli na jihovýchodě země. Jundollah (Boží bojovníci), kteří jsou v převážně šíitském Íránu spojováni a organizací Al Kajda, unesli policisty z kontrolního stanoviště ve městě Saravan v provincii Sistan a Balúčistán. Dožadovali se tak osvobození dvou set uvězněných členů. Podle zpravodajů se skupina přesunula do Pákistánu, kde minulý měsíc zavraždila 4 rukojmí. O smrti ostatních rukojmích informovala agentura Reuters 5. prosince.

Podle dostupných informací ale zatím bylo nalezeno pouze 14 ze 16 těl. Podle Abdulazize Jashmid-Zehida, člena parlamentu za Sistán a Balúčistán, se policisté nyní snaží těla identifikovat a zatím není jasné, kdy byli zavražděni.
Rozhodně se nejednalo o první „útok“ Jundollahu. V srpnu 2007 např. unesli 30 lidí, nebo se přihlásili k útoku na autobus převážející Íránské revolucionářské gardy.

Írán nakonec zveřejnil dokumenty, které mají dokázat, že Spojené státy a Velká Británie, dva hlavní nepřátelé islámské republiky, stojí za skupinou, jež zabila těchto 16 íránských policistů. Informovalo o tom státní íránské rádio. Teherán, který často viní Spojené Státy i Británii z pokusů o destabilizaci Íránské islámské republiky, tvrdí, že hlava Jundollahu, Abdolmalek Rigi, je napojen na síť Al Kajda, respektive je vůdcem íránské odnože této organizace. Podle Teheránu existují dokumenty, které poukazují na to, že USA i Británie podporují Rigiho teroristickou organizaci – dodávají jim zbraně a informace, cituje radio Ibrahima Raisiho, zástupce předsedy nejvyššího soudu. Západní mocnosti se tak prý údajně snaží destabilizovat zemi, tím že podporují etnickou menšinu, tedy sunitské rebely. Judollah působí převážně v oblasti Sistán a Balúčistán, nestabilním regionu při hranici s Pákistánem. Oblast je nechvalně známá střety mezi bezpečnostními složkami, ozbrojenými bandity a pašeráky drog. Írán přerušil diplomatické styky s USA v roce 1980. Velká Británie má sice v Teheránu ambasádu, ale vztahy mezi těmito státy byly vždy zdrženlivé, převážně kvůli britské angažovanosti v íránské politice, když byla ještě imperiální mocností.



BBC News: Iranian police killed by rebels. [online]. 2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/nol/ukfs_news/hi/newsid_7760000/newsid_7765400/7765474.stm

Radio Free Europe, Radio Liberty: Iran Says Rebels Killed 16 Abducted Policemen. [online]. 2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.rferl.org/content/Iran_Rebels_Killed_16_Policemen/1356706.html

Radio Free Europe, Radio Liberty: Iran Says It Has Proof U.S., U.K. Back Police Killer Group. [online]. 2008 [cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.rferl.org/content/Iran_Says_It_Has_Proof_US_UK_Back_Police_Killer_Group/1359454.html

Reuters.com: Iran vows to retaliate after rebels kill 16 police. [online]. 2008 [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL6262485

Reuters.com: Iran says rebel group killed 16 abducted policemen. [online]. 2008 [cit. 2008-12-26]. Dostupný z WWW: http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSHAF463968

13. 12. 2008

Írán a Irák si po 20 letech vyměnily ostatky mrtvých z války

Poprvé od pádu režimu Saddáma Hussaina v roce 2003 si Írán s Irákem mezi sebou vyměnily ostatky vojáků, kteří zahynuli během války mezi těmito zeměmi v letech 1980-88. Válka skončila přesně před dvaceti lety a vyžádala si podle odhadů okolo milionu životů, většinou na íránské straně. Podle odhadů Mezinárodního červeného kříže se do dnešního dne stále nepodařilo nalézt ostatky desítek tisíc obětí války, při které obě strany útočily na civilisty. Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn dokonce použil chemické zbraně - proti Íráncům i své vlastní kurdské populaci.

Rakve iráckých vojáků zahalených do iráckých vlajek přivezli k hranici íránští námořníci, odtud byly dopraveny do města Shalamcha, kde byly umístěny do řad. Těla 41 Íránců a 200 Iráčanů byla za zvuků hudby vojenské kapely předána na společném hraničním přechodu Salamcha nedaleko Basry. Těla pocházejí z okolí hranice, která byla dějištěm hlavních bitev, kde podle odhadů zahynulo přes milion lidí. Velká část rakví při nedělním ceremoniálu obsahovala neidentifikované pozůstatky, přesto šlo o velmi emotivní událost, která přilákala mnoho příbuzných padlých. Jak informovala agentura Revers, íránské ženy „vrhaly na některé rakve a plakaly", mnohé dokonce zkolabovaly. Delegáti Červeného kříže budou nyní pomáhat předané ostatky identifikovat.
Podle televizní stanice BBC se také jedná o první přímou výměnu pozůstatků z války, dříve byly podobné akty činěny pouze skrze prostředníky.
Po nástupu šíitského režimu v Iráku se vztahy se sousedním Íránem velmi zlepšily. Důkazem také nečekaně tvrdá smlouva SOFA vůči Američanům o dalším pobytu jejich vojsk v zemi schválená minulý týden.

Pět let po pádu Husajnova režimu by měly být takovéto ceremoniály obnoveny.
„Chceme sledovat tuto léta nevyřešenou humanitární kauzu, dokud nebude zcela uzavřena," uvedl íránský konzul v Basře Mohammed Baghba pro agenturu Reuters. „Budou odevzdány další pozůstatky, protože jsou zde stále pohřešovaní."


Aktuálně.cz: Irák a Írán si vyměnily ostatky mrtvých z války. [online]. 2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=623575

BBC News: Iraq-Iran war dead are exchanged. [online]. 2008 [cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7757861.stm

BBC News: In Pictures:Iraq-Iran war dead are exchanged. [online]. 2008 [cit. 2008-12-20]. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/2374067.stm

Radio Free Europe, Free Liberty: Iraq And Iran Resume Swaps Of 1980s War Dead. [online]. 2008 [cit. 2008-12-20]. Dostupný z WWW: http://www.rferl.org/content/Iraq_And_Iran_Resume_Swaps_Of_1980s_War_Dead/1354661.html

12. 12. 2008

Cukr a bič

Nastupující americký prezident Barack Obama chce Íránu nabídnout politiku
"cukru a biče". Jde mu především o to, přimět Írán aby se vzdal svého jaderného programu. První obrysy své zahraniční politiky představil Obama v rozhovoru pro americkou televizi NBC. "Cukrem" má namysli hospodářské a obchodní pobídky, pod "bičem" si pak máme představit další utužení mezinárodních sankcí vůči Teheránu, zvlášť ve spolupráci s jeho velkými obchodními partnery Ruskem, Čínou a Indií.
Vůči Íránu chce Obama uplatnit "tvrdou, ale přímou diplomacii". Za nepřijatelný označil budoucí americký prezident íránský jaderný program, který podle Západu směřuje k získání jaderné zbraně, a také íránskou podporu radikálním islámským hnutím, jako je Hamas v Palestině nebo Hizballáh v Libanonu.

Írán ovšem nevěří, že se americká politika s Obamou změní. Nehodlá také nezastavit své nukleární aktivity. Popírá, že by se v rámci svého jaderného programu snažil vyvinout jadernou bombu. Jako 4. největší světový vývozce ropy prý potřebuje jadernou technologii k výrobě elektrické energie, aby mohli ušetřit více zásob ropy a zemního plynu na export. Odmítnutí zastavit obohacování sebou ovšem přináší další a především tvrdší sankce a také izolaci. Íránský ministr zahraničních věcí Hassan Qashqavi tak vzkázal nově zvolenému americkému prezidentovi Baracku Obamovi, aby upustil od neúspěšného pokusu vyřešit atomový spor pomocí politiky cukru a biče. Vybídl Obamu, aby raději zaujal „interaktivní politiku“. Politika cukru a biče se ukázala jako nepoužitelná. Pro Írán je neakceptovatelná a považuje ji za prakticky zkrachovalá. Řekl také, že Írán by měl počkat na Obamovi činy až příští měsíc nastoupí do úřadu. Nově zvolení americký prezident Barack Obama připravil pro Írán ekonomický stimul za účelem zastavení jaderného programu, který je podle Washingtonu snahou k vytvoření jaderných raket. Ale zároveň varuje, sankce mohou být tvrdší, pokud tento návrh odmítnou.

Nově zvolený americký prezident Barack Obama se prý také chystá nabídnout Izraeli strategickou smlouvu, která by židovský stát ochránila před případným jaderným útokem Íránu. V pátek o tom informoval izraelský deník Haaretz s osvoláním na zdroj blízký Baracku Obamovi. Dohoda je v izraelském deníku označena jako jaderný deštník a mělo by se jednat o příslib americké administrativy, že na jakýkoli íránský jaderný úder proti Izraeli odpoví Američané stejným způsobem. Navíc by Američané údajně měli na izraelském území vybudovat zdokonalený protiraketový systém.

První krok v tomto směru udělala již nynější administrativa prezidenta George Bushe. USA v Negevské poušti na jihu Izraele instalovaly vyspělý protiraketový radarový systém. Ten by měl poskytnout včasné varování v případě raketového útoku z Íránu. Podle agentury Reuters na informaci otištěnou v listu zatím oficiálně nereagovala ani izraelská vláda ani velvyslanectví USA v Tel Avivu. Budoucí ministryně zahraničí Hillary Clintonová myšlenku poskytnutí jaderné záruky Izraeli prosazovala už v demokratickcýh prezidentských primárkách, kde proti Baracku Obamovi kandidovala. Během dubnové debaty s Obamou řekla, že Izrael a arabské země musí dostat účinnou zastrašovací podporu. „Írán musí vědět, že útok na Izrael podnítí masivní reakci,“ řekla s tím, že mezi zeměmi, které by USA měly také zaštítit, je Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu.

Ovšem ani sami Izraelci nejsou zcela z obliga. V poslední době se totiž čím dál tím více spekuluje o možném preventivním úderu ze strany Izraele, který sám jadernými zbraněmi s největší pravděpodobností disponuje, byť to oficiálně nepřiznal. Izraelci již v minulosti opakovaně prokázali, že jsou připraveni proti regionálním nepřátelům použít vojenský úder, pokud mají podezření, že o vývoj jaderných zbraní usilují.

Írán omezil přísun zbraní iráckým šíitským odbojovým skupinám. Sdělila to americká armáda a potvrzují to také irácké vládní zdroje. Podle USA to znamená změnu íránské strategie v Iráku.

Írán se pro Obamu rýsuje jako klíčová výzva zahraniční politiky.

Ovšem ani bez Obami není v Íránu klid. Několik set studentů z univerzity v Šírázu poznamenalo národní studentský den demonstracemi proti vládní politice.
Jeden z účastníků shromáždění řekl radiu Farda, že jakmile akce začala, univerzitní ostraha se snažila studenty rozehnat s použitím reproduktorů, které mohou vést k fyzickému střetnutí.
Shromáždění zorganizované školní reformistickou islamistickou radou, bylo studenty odloženo o dva dny ve snaze zabránit střetům s bezpečnostní službou. Jeden ze studentů řekl, že protestují proti politice současného prezidenta Mahmuda Ahmadínedžáda, který prý neakceptuje kritiku, výrazně omezuje politické aktivity univerzitních studentů a dokonce jim zakazuje publikační činnost. Zmíněný student také dodal, že stávka bude pokračovat navzdory zásahům bezpečnostních složek.

Mezi velké problémy vnitřní politiky Íránu patří v současné době nezaměstnanost. Prakticky nedávno oznámili íránští představitelé ztrátu dvou set padesáti tisíc pracovních míst během posledních 6 měsíců. Někteří experti tvrdí, že skutečný počet přesahuje půl milionu, ale údaje jsou uměle drženy dole. Celý Írán má asi 65 milionů lidí.
Íránský statistický úřad odhaduje nezaměstnanost na 10,2 procenta, ačkoli vládní kritici se domnívají, že dosahuje více jak 20 procent. Ministr práce Mohammad Jahromi nedávno varoval, že míra nezaměstnanosti může v následujících letech výrazně růst. Jahromi vyzval vládu i parlament, aby začali urychleně jednat – zajistili nová pracovní místa a pomohli firmám, které mají potíže.



Radio Free Liberty: Iran Says Will Never Halt Uranium Enrichment. [online]. 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: http://www.rferl.org/content/Iran_Says_Will_Never_Halt_Uranium_Enrichment/1357242.html

Aktuálně.cz: Obama chce Íránu nabídnout "cukr a bič". Moskvě jednání. [online]. 2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=624264

BBC News: Iran shuns US 'carrot-and-stick'. [online]. 2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/nol/ukfs_news/hi/newsid_7770000/newsid_7771800/7771821.stm

Radio Free Liberty: Iranian Students Day Demonstration Turns Against Government. [online]. 2008 [cit. 2008-12-09]. Dostupný z WWW:
http://www.rferl.org/content/Iranian_Students_Day_Demonstration_Turns_Against_Government/1357700.html

Aktuálně.cz: Obama nabídne Izraeli "jaderný deštník" proti Íránu. [online]. 2008 [cit. 2008-12-1]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=624631

Ať již je v čele Spojených států George W. Bush či Barack Obama, pro Írán se pravděpodobně nic nezmění. Jeho jaderný program je trnem v oku jak Američanům, tak Izraelcům a bohužel ani v jednom případě si nemůžeme být jisti, že někomu nedojde trpělivost a na Írán nezaútočí. Pokusy nastupujícího Amerického prezidenta Baracka Obami o politiku cukru a biče se jeví jako neefektní a to se ještě ani neujal funkce.
Fakt, budoucí ministryní zahraničních věcí bude Hillary Clintonová, sice Íránští představitelé uvítali, ovšem jak se zdá ani ona nepřinese znatelnou změnu. Myšlenku poskytnutí jaderné záruky Izraeli prosazovala už v demokratickcýh prezidentských primárkách, kde proti Baracku Obamovi kandidovala. Během dubnové debaty s Obamou pak prohlásila, že Izrael a arabské země musí dostat účinnou zastrašovací podporu. „Írán musí vědět, že útok na Izrael podnítí masivní reakci“.
Íránská tvrdohlavost je z velké části dílem současného prezidenta Mahmuda Ahmadínedžída, jehož politika se v zemi setkává se stále větším odporem, což mimo jiné také dokazuje studentská demonstrace v Širázu. Rostoucí nezaměstnanost také o mnohém svědčí.

9. 12. 2008

Obama chce Íránu nabídnout "cukr a bič"

Nově zvolený americký prezident Barack Obama se na své první tiskové konferenci 7.11.2008 po úterní volbě vyjádřil k íránskému jadernému programu, ve smyslu, že je nepřijatelné, aby režim íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vyvíjel nukleární zbraně. Mezinárodní společenství se musí snažit zabránit Íránu dál rozvíjet jaderný program, který by mohl sloužit k sestrojení nukleárních hlavic. Stejně tak Obama kritizoval podporu teroristických uskupení ze strany Ahmadínežádovy administrativy. "Podpora Íránu teroristickým organizacím je něco, co musí skončit," řekl na tiskové konferenci v Chicagu Obama. Obama tedy původně nabídl jednání, vedení dialogu s Íránem. Otázkou bylo, zda Írán bude schopný vést dialog s USA a zda setkání přinese očekávané změny.

Vítěz amerických prezidentských voleb Barack Obama změnil názor a chce po převzetí úřadu nabídnout Íránu "cukr a bič", aby ho přiměl vzdát se jeho sporného jaderného programu. Ve vztazích s Ruskem "začít od nuly". Řekl to v neděli v rozhovoru pro americkou televizi NBC.

Obama chce vůči Íránu uplatnit "tvrdou, ale přímou diplomacii". Za nepřijatelný označil íránský jaderný program, který podle Západu směřuje k získání jaderné zbraně, a také íránskou podporu radikálním islámským hnutím, jako je Hamás v Palestině nebo Hizballáh v Libanonu.

Íránu prý nabídne "sérii cukrů a bičů", aby změnil jeho kalkulování a způsob fungování. Do položky "cukrů" zařadil hospodářské a obchodní pobídky, do položky "bičů" další utužení mezinárodních sankcí vůči Teheránu, zvlášť ve spolupráci s jeho velkými obchodními partnery Ruskem, Čínou a Indií, což by pro Írán s jeho současnými ekonomickými problémy- vysokou inflací a nezaměstnaností, vyvolalo velice složitou situaci. Američané chtějí dát Íránu na výběr mezi jednoduchou či složitou cestou vedení státu, kterou se Írán vydá už je jen a pouze na něm.

"Jsme připraveni přímo mluvit s Íránci a dát jim jasně na výběr, zda chtějí, aby to bylo snadné, nebo aby to bylo tvrdé," prohlásil Obama. Spojené státy a Írán neudržují styky už skoro třicet let.

Íránský tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Hassan Qashqavi, pronesl, že politika vedena USA je pro Írán nepřijatelná. Obrátil se na prezidenta Obamu s návrhem vedení interaktivní politiky. Írán se také nechal slyšet, že jadernou práci nehodlá v nejbližší době pozastavit.

Zdroje:
Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-12-07].
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=624264
Novinky. [online]. [cit. 2008-12-07].
http://www.novinky.cz/clanek/156150-obama-slibuje-iranu-cukr-a-bic.html
BBC News. [online]. [cit. 2008-12-08].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7771821.stm
Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-11-29].
http://www.rferl.org/content/Iran_Is_Key_Foreign_Policy_Challenge_For_Obama/1354395.html

5. 12. 2008

JAK NOVÁ DIPLOMATKA USA a DIPLOMAT ČR PŘISTUPUJÍ K ÍRÁNU

Diplomacii Spojených států povede i v příštích letech žena. Nastupující prezident Barack Obama v pondělí 1. 12. 2008 oznámil, že post ministryně zahraničí v jeho vládě obsadí bývalá první dáma Hillary Clintonová. Ve funkci nahradí Condoleezzu Riceovou.

Její názory rezonují s pohledem na okolní svět z Jeruzaléma, Tel Avivu, Haify a dalších částí židovského státu.
V předvolební kampani zastávala tvrdý postoj vůči Íránu a Sýrii. Dvěma zemím, které Izraelci považují za největší nepřátele. Podle Clintonové je představa Íránu vyzbrojeného jadernými hlavicemi pro USA nepřijatelná a od Sýrie chce, aby zastavila jakoukoliv podporu palestinským radikálním organizacím. Včetně Hamásu, který zvítězil v posledních volbách.

Nová ministryně je tak představitelem toho směru americké zahraniční politiky, který považuje bezpečnost Izraele a jeho zájmy za prvořadý americký cíl na Blízkém východě.

Podle nového amerického prezidenta jsou nejdůležitějšími výzvami v této oblasti terorismus, zastavení šíření jaderných zbraní a energetická nezávislost na zahraniční ropě.

Názory Clintonové na hlavní zahraničněpolitická témata:
IRÁK
Prosazuje stažení amerických jednotek z Iráku a další setrvávání v Iráku označuje za "neodpovědné". Ke stanovení konkrétního časového rámce se ale vyjadřuje zdrženlivěji než Barack Obama. Budoucí americký prezident slíbil, že vojáky z Iráku odvolá do poloviny roku 2010.
AFGHÁNISTÁN, PÁKISTÁN A AL-KAJDA
Vyslovila se pro větší angažování Spojených států v Afghánistánu; je pro navýšení počtu amerických vojáků v této zemi a navrhuje zřízení funkce amerického vyslance, který bude pomáhat a koordinovat spolupráci USA s Pákistánem a Afghánistánem v boji proti radikálům z hnutí Tálibán a sítě Al-Kajda.
ÍRÁN, BLÍZKÝ VÝCHOD
Během prezidentských primárek označila návrh Obamy jednat s vedením zemí jako jsou Sýrie, Írán nebo Severní Korea za projev jeho "naivity" v zahraniční politice. "Chci, aby Íránci věděli, že když budu prezidentkou, tak na Írán zaútočím," odpověděla letos v květnu na dotaz televize ABC, jak by reagovala na případný jaderný útok Íránu na Izrael. Na druhou stranu by se podle Clintonové Sýrie a Írán měly zapojovat do rozhovorů o budoucnosti Iráku. Prosazuje mír mezi Izraelem a Palestinou.
RUSKO A ZÁKLADNY V EVROPĚ
Na konci loňského roku kritizovala plán vybudování základen americké protiraketové obrany v Evropě jako příliš nákladnou záležitost, zatímco nejsou peníze na modernizaci zbraní a techniky, kterou potřebují američtí vojáci v Iráku a Afghánistánu. Tvrdila také, že protiraketový štít, který silně kritizuje Rusko, není jen drahý, ale ani se zatím neprokázaly jeho technické kvality. V poslední době se k základnám moc nevyjadřuje.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg při pondělní návštěvě Izraele řekl, že případná vojenská akce proti Íránu by mohla vyústit v katastrofu. Řekl to úternímu vydání listu Ha´arec. Podle něj je nutné v oblasti Blízkého východu jednat mimořádně opatrně.
„Chápu proč Izrael říká, že všechny možnosti jsou otevřené, ale já si myslím, že jakákoliv ozbrojená akce nebo válka proti Íránu by byla katastrofou,“ uvedla hlava české diplomacie. Listu Ha´arec to zdůvodnila: „Když tady míjíme benzínovou pumpu, všude vidíme cedule, že se k ní nemáme přibližovat s otevřeným ohněm. A v této oblasti (Blízkého východu), jenž je pumpou celého světa, byste neměli chodit s otevřeným ohněm.“
„Válka není něco, co by se mělo lehce zahajovat a to míním velmi vážně. Válka má oprávnění jen ve velmi extrémních případech,“ sdělil Schwarzenberg listu.

Zdroje:
Novinky. [online]. [cit. 2008-12-02].
http://www.novinky.cz/clanek/155792-schwarzenberg-utok-na-iran-by-byl-katastrofou.html
Novinky. [online]. [cit. 2008-12-01].
http://www.novinky.cz/clanek/155662-sefkou-diplomacie-usa-bude-hillary-clintonova-potvrdil-obama.html
Novinky. [online]. [cit. 2008-12-02].
http://www.novinky.cz/clanek/155662-sefkou-diplomacie-usa-bude-hillary-clintonova-potvrdil-obama.html
BBC News. Hillary Clinton at State Department? . [online]. [cit. 2008-11-18].
http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/us_elections_2008/7734735.stm