PŘEDSTAVITELÉ ÍRÁNU
Již před prezidentskými volbami v USA, dali íránští představitelé najevo, že by v čele Spojených států raději viděli demokratického kandidáta Baracka Obamu "Přikláníme se na stranu Baracka Obamy, protože je přizpůsobivější a racionálnější v otázce mezinárodních vztahů... i když víme, že americká politika se příliš nezmění," řekl předseda íránského parlamentu Larídžání. Obama na rozdíl od svého protikandidáta McCaina dal najevo, že pokud by byl zvolen, byl by ochoten s Íránem vést dialog.
Podle informací íránské státní tiskové agentury IRNA dokonce pogratuloval nově zvolenému prezidentovi USA Baracku Obamovi prezident Mahmúd Ahmadínežád, což je poprvé od íránské revoluce v roce 1979. Oba státy neudržují diplomatické styky od roku 1980. USA dokonce vedou Írán na seznamu zemí podporujících terorismus."Gratuluji vám, že se vám povedlo získat ve volbách většinu hlasů," uvedl Ahmadínežád ve své zprávě Obamovi. Zároveň prý dodal, že doufá, že Obama dá přednost skutečným zájmům Američanů před "nenasytnými požadavky egoistické menšiny".
Obama v předvolební kampani uváděl, že světová diplomacie by měla být vůči Íránu nekompromisní, aby zemi zabránila získat jaderné zbraně. Zároveň však uvedl, že je připraven jednat s íránským vedením, za což sklidil kritiku svého republikánského oponenta Johna McCaina. Později však Obama dodal, že si není jist, zda současné vedení Íránu je tím pravým, s nímž by měly být vedeny rozhovory.
Zajímavé je, že právě v den, kdy íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád pogratuloval nově zvolenému Baracku Obamovi, americká vláda oznámila, že uvalila finanční sankce na íránskou státní banku Development Bank of Iran, jež údajně podporuje íránský program vývoje a výroby nových zbraní. Ministerstvo financí rozhodlo o odříznutí jednoho z posledních napojení Teheránu na americký finanční systém. Americkým bankám zakázalo jakkoli se podílet na bankovních převodech, které pro íránské klienty zprostředkují zahraniční banky.
Posledních pár měsíců je v Íránu hodně diskutováno jméno Alí Kordan. Jedná se o íránského ministra vnitra, který se prokazoval falešným diplomem z Oxfordu. Kordan byl do funkce jmenován v srpnu, ale mnoho poslanců od počátku zpochybňovalo jeho kompetentnost. Čestný doktorát Oxfordské univerzity, kterým Kordan prokazoval své předpoklady, byl sice na hlavičkovém papíře zmíněné univerzity, obsahoval ovšem chyby a podepsaní profesoři navíc působí v úplně jiném oboru, než za který měl být čestný doktorát udělen, tedy srovnávací právní vědy. Kordan na situaci reagoval s tím, že by se skutečně mohlo jednat o podvrh a on se tedy stal obětí podvodníka či snad dokonce nepřítele. Okrajově zmínil i možnou zainteresovanost USA či Izraele.
Vzhledem k této skutečnosti podalo 28 poslanců návrh na hlasování o odvolání Alího Kordana. 188 ze 247 přítomných zákonodárců hlasovalo v Kordanův neprospěch. Předseda parlamentu Alí Larídžání po zveřejnění výsledků prohlásil, že z toho vyplývá, že Kordan "nadále nemůže být ministrem". Kordan je desátý z 21 ministrů, kteří museli opustit vládu od roku 2005, kdy byl zvolen Ahmadínežád prezidentem. V případě odvolání 11 ministrů musí nechat parlament hlasovat o důvěře celé vládě.
Kordan je známý pro svou podporu prezidenta Ahmadínežáda. Navíc, podle íránských zákonů se ministr vnitra přímo stará o zajištění voleb. Mnoho Íránců tedy vidí v jeho odvolání především potíže pro prezidenta, který se v červnu chystá obhajovat svůj post.
Ruská delegace v čele s Vladimirem Putinem jednala v katarském Dauhá spolu s Íránem a Katarem o spolupráci ve vývozu zemního plynu. Jedná se již o druhou schůzku největších tří vývozců během jednoho měsíce. Putin se pokusil uklidnit odběratele, kteří minulou schůzku v Teheránu považují za přípravu procesu, který by mohl vést až k vytvoření jakéhosi plynového OPECu. Evropská unie jako největší odběratel ruského plynu varuje, že by mohla přehodnotit svoji energetickou politiku vůči Rusku, Íránu a Kataru, pokud by se spojili v jednu organizaci. Ruský předseda vlády toto jasně komentoval s tím, že se nechystají založit kartel. Všechny 3 státy se dohodly na lepší koordinaci svých aktivit, což také posílilo obavy, že by mohli pomocí dohody ovlivňovat světové ceny zemního plynu.
České noviny.cz. Írán by v čele USA raději viděl Obamu než McCaina. [online]. [cit. 2008-11-11].
http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=340195&id_seznam=69
České noviny.cz. Ahmadínežád pogratuloval Obamovi k vítězství. [online]. [cit. 2008-11-11].
http://www.ceskenoviny.cz/svet/blizky_vychod/index_view.php?id=342920
České noviny.cz. Vláda USA uvalila další finanční sankce na Írán. [online]. [cit. 2008-11-11].
http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=342952&id_seznam=69
Radio Free Liberty. Russia, Iran, Qatar Holding Gas Talks In Doha. [online]. [cit. 2008-11-11].
http://www.rferl.org/Content/Russia_Iran_Qatar_Holding_Gas_Talks_In_Doha/1348327.html
Radio Free Liberty. Iranian Minister Fired Over Fake Oxford Degree. [online]. [cit. 2008-11-11].
http://www.rferl.org/Content/Irans_Parliament_Sacks_Interior_Minister_In_Blow_To_President/1338170.html
Vítěz amerických prezidentských voleb Barack Obama se dočkal neočekávané gratulace. Mezi ty, kteří mu popřáli vše nejlepší ke zvolení, se totiž nezvykle zařadil i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Je to po bezmála třech desítkách let poprvé, co se nově zvolený prezident USA dočkal blahopřání z Teheránu. Spojené státy a Írán totiž spolu od roku 1979 neudržují diplomatické vztahy. Navíc se v posledních měsících často spekulovalo o možném preventivním americkém zásahu proti tamnímu režimu kvůli svému jadernému programu. S obviněním USA, že Írán se zbrojí kvůli případnému útoku na své protivníky rozhořčil spousty vysoce postavených politiků v Íránu, kteří nadále tvrdí, že chtějí být soběstačnou zemí, která se vůči útoku jiným dokáže ubránit sama, tedy, že tyto zbraně slouží pouze a jenom k obraně.
Otázkou je, zda Obama přinese očekávané změny nebo ne. A zda si počká na blížící se volby v roce 2009 v Íránu a bude jednat až s novým prezidentem a vládou.
Tři největší světový vývozci plynu Rusko, Írán a Katar chtějí úzce spolupracovat a padla i zmínka o vytvoření organizace podobné OPECu s názvem Gas Troika, čehož by se měli do značné míry obávat západní konzumní státy. Írán, Katar a Rusko vlastní více jak polovinu světových zásob plynu.
Ale íránský ministr Gholamhossein Nozari řekl, že po rozhovorech s ním a s katarským ministrem energie Abdullah al-Attiyahem, prezident ruské společnosti Gazprom Aleksei Miller začíná mít obavy o spolupráci a tvorbě tak velké společnosti, jakou by měla být Gas Troika.

Komentáře: 2:
Ahoj
Dobrý den,
Vaše analýza je v pořádku. V příštích analýzách si dávejte větší pozor na délku. Pěkný den. A.O.
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka