Cukr a bič
Nastupující americký prezident Barack Obama chce Íránu nabídnout politiku
"cukru a biče". Jde mu především o to, přimět Írán aby se vzdal svého jaderného programu. První obrysy své zahraniční politiky představil Obama v rozhovoru pro americkou televizi NBC. "Cukrem" má namysli hospodářské a obchodní pobídky, pod "bičem" si pak máme představit další utužení mezinárodních sankcí vůči Teheránu, zvlášť ve spolupráci s jeho velkými obchodními partnery Ruskem, Čínou a Indií.
Vůči Íránu chce Obama uplatnit "tvrdou, ale přímou diplomacii". Za nepřijatelný označil budoucí americký prezident íránský jaderný program, který podle Západu směřuje k získání jaderné zbraně, a také íránskou podporu radikálním islámským hnutím, jako je Hamas v Palestině nebo Hizballáh v Libanonu.
Írán ovšem nevěří, že se americká politika s Obamou změní. Nehodlá také nezastavit své nukleární aktivity. Popírá, že by se v rámci svého jaderného programu snažil vyvinout jadernou bombu. Jako 4. největší světový vývozce ropy prý potřebuje jadernou technologii k výrobě elektrické energie, aby mohli ušetřit více zásob ropy a zemního plynu na export. Odmítnutí zastavit obohacování sebou ovšem přináší další a především tvrdší sankce a také izolaci. Íránský ministr zahraničních věcí Hassan Qashqavi tak vzkázal nově zvolenému americkému prezidentovi Baracku Obamovi, aby upustil od neúspěšného pokusu vyřešit atomový spor pomocí politiky cukru a biče. Vybídl Obamu, aby raději zaujal „interaktivní politiku“. Politika cukru a biče se ukázala jako nepoužitelná. Pro Írán je neakceptovatelná a považuje ji za prakticky zkrachovalá. Řekl také, že Írán by měl počkat na Obamovi činy až příští měsíc nastoupí do úřadu. Nově zvolení americký prezident Barack Obama připravil pro Írán ekonomický stimul za účelem zastavení jaderného programu, který je podle Washingtonu snahou k vytvoření jaderných raket. Ale zároveň varuje, sankce mohou být tvrdší, pokud tento návrh odmítnou.
Nově zvolený americký prezident Barack Obama se prý také chystá nabídnout Izraeli strategickou smlouvu, která by židovský stát ochránila před případným jaderným útokem Íránu. V pátek o tom informoval izraelský deník Haaretz s osvoláním na zdroj blízký Baracku Obamovi. Dohoda je v izraelském deníku označena jako jaderný deštník a mělo by se jednat o příslib americké administrativy, že na jakýkoli íránský jaderný úder proti Izraeli odpoví Američané stejným způsobem. Navíc by Američané údajně měli na izraelském území vybudovat zdokonalený protiraketový systém.
První krok v tomto směru udělala již nynější administrativa prezidenta George Bushe. USA v Negevské poušti na jihu Izraele instalovaly vyspělý protiraketový radarový systém. Ten by měl poskytnout včasné varování v případě raketového útoku z Íránu. Podle agentury Reuters na informaci otištěnou v listu zatím oficiálně nereagovala ani izraelská vláda ani velvyslanectví USA v Tel Avivu. Budoucí ministryně zahraničí Hillary Clintonová myšlenku poskytnutí jaderné záruky Izraeli prosazovala už v demokratickcýh prezidentských primárkách, kde proti Baracku Obamovi kandidovala. Během dubnové debaty s Obamou řekla, že Izrael a arabské země musí dostat účinnou zastrašovací podporu. „Írán musí vědět, že útok na Izrael podnítí masivní reakci,“ řekla s tím, že mezi zeměmi, které by USA měly také zaštítit, je Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu.
Ovšem ani sami Izraelci nejsou zcela z obliga. V poslední době se totiž čím dál tím více spekuluje o možném preventivním úderu ze strany Izraele, který sám jadernými zbraněmi s největší pravděpodobností disponuje, byť to oficiálně nepřiznal. Izraelci již v minulosti opakovaně prokázali, že jsou připraveni proti regionálním nepřátelům použít vojenský úder, pokud mají podezření, že o vývoj jaderných zbraní usilují.
Írán omezil přísun zbraní iráckým šíitským odbojovým skupinám. Sdělila to americká armáda a potvrzují to také irácké vládní zdroje. Podle USA to znamená změnu íránské strategie v Iráku.
Írán se pro Obamu rýsuje jako klíčová výzva zahraniční politiky.
Ovšem ani bez Obami není v Íránu klid. Několik set studentů z univerzity v Šírázu poznamenalo národní studentský den demonstracemi proti vládní politice.
Jeden z účastníků shromáždění řekl radiu Farda, že jakmile akce začala, univerzitní ostraha se snažila studenty rozehnat s použitím reproduktorů, které mohou vést k fyzickému střetnutí.
Shromáždění zorganizované školní reformistickou islamistickou radou, bylo studenty odloženo o dva dny ve snaze zabránit střetům s bezpečnostní službou. Jeden ze studentů řekl, že protestují proti politice současného prezidenta Mahmuda Ahmadínedžáda, který prý neakceptuje kritiku, výrazně omezuje politické aktivity univerzitních studentů a dokonce jim zakazuje publikační činnost. Zmíněný student také dodal, že stávka bude pokračovat navzdory zásahům bezpečnostních složek.
Mezi velké problémy vnitřní politiky Íránu patří v současné době nezaměstnanost. Prakticky nedávno oznámili íránští představitelé ztrátu dvou set padesáti tisíc pracovních míst během posledních 6 měsíců. Někteří experti tvrdí, že skutečný počet přesahuje půl milionu, ale údaje jsou uměle drženy dole. Celý Írán má asi 65 milionů lidí.
Íránský statistický úřad odhaduje nezaměstnanost na 10,2 procenta, ačkoli vládní kritici se domnívají, že dosahuje více jak 20 procent. Ministr práce Mohammad Jahromi nedávno varoval, že míra nezaměstnanosti může v následujících letech výrazně růst. Jahromi vyzval vládu i parlament, aby začali urychleně jednat – zajistili nová pracovní místa a pomohli firmám, které mají potíže.
Radio Free Liberty: Iran Says Will Never Halt Uranium Enrichment. [online]. 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: http://www.rferl.org/content/Iran_Says_Will_Never_Halt_Uranium_Enrichment/1357242.html
Aktuálně.cz: Obama chce Íránu nabídnout "cukr a bič". Moskvě jednání. [online]. 2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=624264
BBC News: Iran shuns US 'carrot-and-stick'. [online]. 2008 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: http://news.bbc.co.uk/nol/ukfs_news/hi/newsid_7770000/newsid_7771800/7771821.stm
Radio Free Liberty: Iranian Students Day Demonstration Turns Against Government. [online]. 2008 [cit. 2008-12-09]. Dostupný z WWW:
http://www.rferl.org/content/Iranian_Students_Day_Demonstration_Turns_Against_Government/1357700.html
Aktuálně.cz: Obama nabídne Izraeli "jaderný deštník" proti Íránu. [online]. 2008 [cit. 2008-12-1]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=624631
Ať již je v čele Spojených států George W. Bush či Barack Obama, pro Írán se pravděpodobně nic nezmění. Jeho jaderný program je trnem v oku jak Američanům, tak Izraelcům a bohužel ani v jednom případě si nemůžeme být jisti, že někomu nedojde trpělivost a na Írán nezaútočí. Pokusy nastupujícího Amerického prezidenta Baracka Obami o politiku cukru a biče se jeví jako neefektní a to se ještě ani neujal funkce.
Fakt, budoucí ministryní zahraničních věcí bude Hillary Clintonová, sice Íránští představitelé uvítali, ovšem jak se zdá ani ona nepřinese znatelnou změnu. Myšlenku poskytnutí jaderné záruky Izraeli prosazovala už v demokratickcýh prezidentských primárkách, kde proti Baracku Obamovi kandidovala. Během dubnové debaty s Obamou pak prohlásila, že Izrael a arabské země musí dostat účinnou zastrašovací podporu. „Írán musí vědět, že útok na Izrael podnítí masivní reakci“.
Íránská tvrdohlavost je z velké části dílem současného prezidenta Mahmuda Ahmadínedžída, jehož politika se v zemi setkává se stále větším odporem, což mimo jiné také dokazuje studentská demonstrace v Širázu. Rostoucí nezaměstnanost také o mnohém svědčí.

Komentáře: 1:
Dobrý den,
Vaše analýza je v pořádku. Škoda, že čerpáte z tak mála zdrojů. Pěkný den. A.O.
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka