Vnitřní politika Íránu

31. 10. 2008

OPEC kvůli klesajícím cenám ropy sníží produkci

Členové Organizace zemí vyvážejících ropu od 1. listopadu sníží vývoz ropy o 1,5 milionu barelů denně. Snížením vývozu ropné velmoci stabilizují cenu ropy na světových trzích, která se v uplynulých měsících pohybovala v rozmezí od 147 dolarů až po necelých 70 dolarů. Původně se měl summit ministrů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) konat až 18. listopadu, ale propad cen, který připravuje vývozce ropy o miliony dolarů, vše uspíšil. Většina z přítomných se už před zahájením jednání shodla na tom, že těžbu je třeba omezit. OPEC nyní dodává na trh asi 29 miliónů barelů ropy denně a celosvětovou spotřebu tak pokrývá zhruba ze 40 procent. Cena ropy se ocitla nejníže za posledních 15 měsíců. Důvodem je pokles poptávky po ní. Ten způsobily současné potíže globálních trhů, které nastartovala krize amerického bankovního sektoru. Podle americké vlády klesá poptávka už 39. týden. Americká poptávka zaznamenala desetiprocentní snížení.

Ceny ropy zaznamenaly v uplynulých měsících prudký nárůst a v nedávných dnech zase strmě padaly. V červenci stál barel až 147 dolarů, následně došlo k propadu, kdy se v Londýně americká lehká ropa prodávala dokonce za necelých 68 dolarů a severomořský Brent za necelých 66 dolarů. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) údajně vidí jako dlouhodobě udržitelnou hladinu ceny ropy okolo 80 amerických dolarů za barel. Podmínkou pro takový vývoj je stabilizace dolaru a zároveň zmírnění obav před novými válečnými konflikty a celkové uklidnění na poli mezinárodních vztahů, nechal se podle agentury Reuters slyšet prezident OPEC Chálib Chalíl. K tomu ještě alžírský ministr pro těžbu ropy Chálil dodal, že země OPEC budou schopny udržet i při klesajících cenách dostatečnou výši těžby a uspokojit tak poptávku.

Odborníci varovali, že někteří členové OPECu by mohli mít problémy dostát svým finančním závazkům, budou-li ceny dál padat. Na snížení produkce tlačily hlavně Írán a Venezuela. Nejradikálnější Írán žádal snížení produkce ropy až o dva miliony barelů za den, alžírský protějšek a současný šéf kartelu Chálib Chalíl oproti tomu předpokládal, že produkce by mohla poklesnout jen o 1 milión barelů. Nigérie, Katar a Irák se snížením produkce souhlasí. Venezuela se bude spoléhat na čínský trh. A nejvlivnější člen Saudská Arábie o omezení odmítal mluvit úplně. Ministr Alí Nuajmí tvrdil, že cena ropy bude určena trhem. "Hodně bude záležet na Saúdech a na tom, jestli kývnou na omezení své masivní produkce," potvrdil obavy před jednáním Edward Meir z MG Global. "Podezírám je, že budou proti ostrému omezování těžby." Saúdská Arábie totiž jako jediný člen OPECu prolomila přidělené kvóty a denně vytěží o půl milionu barelů více. Přitom před měsícem se ministři OPECu ve Vídni shodli na snížení těžebních limitů a omezení produkce o zhruba půl milionu barelů denně. Vrátili se tak ke stropu ze září 2007, tedy k úrovni 28,8 milionu barelů denně.

A jaká cena je pro členy OPECu ta správná? Podle analytiků stačí Saudské Arábii pro naplnění rozpočtů cena kolem 30 dolarů za barel, Spojeným arabským emirátům 40 dolarů a Kataru 55 dolarů. Radikální Írán uvádí, že potřebuje cenu někde kolem 100 dolarů a Venezuela dokonce nad 120 dolarů.

Írán je taktéž zasáhnutý mezinárodní finanční krizí, ačkoliv jeho ekonomika je izolována od americké díky sankcím USA a OSN. Hodně bank ze Západu odřízlo své styky s Íránem právě kvůli těmto sankcím týkajících se jaderného zbrojení a hrozbě nukleární války. Írán je 4. světový největší producent ropy a druhý největší producent OPECu. Dále patří mezi hlavní vývozce pistácií a koberců. Centrální banka vyhotovila průzkum, podle kterého Írán na základě vývozu ropy a plynu vydělal za jeden rok, do března 2008 81.8 bilionů dollarů, kdežto za vývoz pistácií a koberců pouhých 15.6 bilionů dollarů. Dalším důsledkem krize je pravděpodobnost nezvolení prezidenta Mahmouda Ahmadinejada, který bude usilovat o 2. znovuzvolení v prezidentských volbách v červnu 2009 na dobu dalších čtyř let. Jeho vláda už je nyní kritizována za rozhazování peněz za ropu, i když je právě ekonomika Íránu závislá na těchto surovinách. Ex-prezident a vlivný duchovní Ali Akbar Hashemi-Rafsanjani, pronesl, že Írán tuto krizi nepřežije, pokud bude stát v jeho čele současný prezident. Mezinárodní měnový fond (IMF) se vyjádřil, že Írán bude potřebovat víc jak 75 dolarů za barel.

Úvahy o možném americkém nebo izraelském úderu na íránská jaderná zařízení utichly. Zhruba dva roky trvající spekulace ukončila nynější globální finanční krize. Málokdo za této situace předpokládá, že by se USA odhodlaly k zahájení další války, a ještě více tak rozkolísaly vlastní i světovou ekonomiku. Dřívější stoupenci útoku - například americký viceprezident Dick Cheney nebo bývalý izraelský ministr obrany Šaul Mofaz - se už k Íránu a jeho jadernému programu delší dobu veřejně nevyjadřují. Všichni berou na vědomí, jaký úder by globální ekonomika dostala, pokud by se rychle a závratně vyšroubovaly v důsledku války ceny ropy," řekl agentuře Reuters americký analytik Sam Gardiner, obeznámený s diskusemi o Íránu mezi vysoce postavenými politiky a ekonomy v USA. Odpůrci útoku dlouhodobě argumentují tím, že Teherán by blokováním Perského zálivu drasticky zvýšil ceny ropy a přenesl by válku proti Americe do Iráku a Afghánistánu. S oběma státy, v nichž působí desetitisíce vojáků USA, totiž Írán sousedí. S Irákem na západě a s Afghánistánem na východě. Za současné situace se zřejmě nechystá k úderu ani Izrael, který se íránským jaderným programem cítí nejvíce ohrožen.

Indonésie opouští organizaci OPEC. O ukončení indonéského členství se již dlouho spekulovalo. Země je nyní čistým dovozcem ropy a kartel, který udržuje ceny suroviny v rekordních výšinách, prosazuje politiku, která jde přímo proti potřebám Jakarty. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) by se mohla ale v brzké době rozrůst o nového člena. Írán nabídl členství Brazílii. Brazilský ministr energetiky Edison Lobao potvrdil, že jeho země nabídku opravdu dostala a jejímu vstupu do OPECu nic nebrání. Kartel OPEC se podílí na zásobování světového trhu s ropou z více než jedné třetiny a Brazílie patří k zemím s velkými zásobami. Přestože černé zlato nevyváží, tamní společnost Petrobras v poslední době oznámila objevení nových nalezišť na dně Atlantiku. Podle analytiků by zde mohlo být až 80 miliard barelů ropy. Pokud se odhady potvrdí, dostane se Brazílie do první desítky největších producentů ropy na světě.

Zdroje:

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=620212

Novinky. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.novinky.cz/clanek/152740-opec-kvuli-klesajicim-cenam-ropy-snizi-produkci.html

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=616084

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].
http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=617305

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=615608

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=620233

Centrum.cz Aktuálně. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=612205

BBC News. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7501939.stm

Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.rferl.org/content/Iran_Exports_Oil_Earnings_Hurt_By_World_Crisis/1332932.html

Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.rferl.org/content/Cleric_Iran_Gloat_Financial_Crisis/1332633.html

Tehran Times. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.tehrantimes.com/Index_view.asp?code=180919

Islamic Republic of Iran Broadcasting News. [online]. [cit. 2008-10-27].

http://www.iribnews.ir/Full_en.asp?news_id=260245&n=24


Vzhledem ke klesající poptávce po ropě se organizace sdružující její největší světové vývozce rozhodla výrazně snížit těžbu a následný vývoz. Jednotlivé země se však nedokázali jednoznačně shodnout na míře snížení. Nejvíce žádal Írán- až o dva miliony barelů za den. Při současném snížení cen totiž přichází denně o velké částky, což si vzhledem k závislosti ekonomiky na ropě a sankcím USA i OSN nemůže dovolit.
S finanční krizí utichly i spekulace o chystaném útoku USA na Írán údajně kvůli jadernému programu. Případným vyvoláním války v Perském zálivu by však Spojené státy byly samy proti sobě. S největší pravděpodobností by tím způsobily „ropnou krizi“ – náhlé výrazné zvýšení cen stále ještě nezbytné suroviny si nemůže dovolit ani stát s jednou z nejsilnějších ekonomik. Stát, který se ale íránskou jadernou aktivitou cítí být nejvíce ohrožený je Izrael. Ale jsou tyto obavy skutečně na místě? Ať už jsou íránské úmysly jakékoli, za současné situace se k útoku pravděpodobně nikdo neodváží.

24. 10. 2008

ÍRÁN NEUSPĚL V BOJI O KŘESLO V RADĚ BEZPEČNOSTI OSN

Valné shromáždění OSN dne 17.10. ve svém sídle v New Yorku volilo pět nových nestálých členů Rady bezpečnosti. Pátečnímu hlasování předcházelo horečnaté lobbování diplomatů kandidátských zemí. Rakousko, Turecko, Japonsko, Uganda a Mexiko se v pátek staly novými nestálými členy Rady bezpečnosti OSN. Tyto státy po Novém roce zasednou v Radě bezpečnosti jako nestálí členové. A nahradí tak předchozí nestálé členy: Itálii, Belgii, Indonésii, Panamu, Jihoafrickou republiku.

Rada má celkem patnáct členů. Z toho pět stálých, kteří mají právo veta - mohou tedy svým hlasem blokovat jakoukoliv rezoluci. Tuto pětici vyvolených tvoří Spojené státy, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie.

Deset nestálých členů se obměňuje ve dvou turnusech. Každý rok se volí pět nových, zatímco pět dosavadních ještě další rok zůstává. Dočasná křesla v Radě bezpečnosti jsou žádoucí kvůli pravomocím, které zastoupeným zemím umožňují. Rada udílí mezinárodní sankce, vysílá mírové sbory a řeší situaci v problémových oblastech planety.

Zajímavé na dnešní volbě bylo, že na křeslo nestálého člena kandidoval Írán - země, na kterou v posledních měsících Rada bezpečnosti uvalila několik hospodářských sankcí kvůli jadernému programu. Íránci ale neuspěli. Kandidáti se totiž volí podle regionů a za Asii bylo íránským protikandidátem Japonsko. A to nalezlo mezi zástupci 192 států v New Yorku větší podporu. Získalo 158 hlasů, kdežto Írán pouze 32. I řada muslimských zemí nejspíš dala přednost Japonsku, protože například arabské monarchie v Perském zálivu (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a další) mají také obavy z íránského jaderného programu. USA a Evropská unie se marně snaží přimět Teherán, aby zastavil obohacování uranu a prokázal, že jeho jaderný program nesměřuje k sestrojení atomové bomby.

Írán následně nařkl Západ ze zaujatosti vůči své zemi. Íránský prezident Mahmud Ahmadinejad zastává názor, že se jedná o splácení účtů ještě z dob po 2. světové válce. Odmítá také zastavit jaderný program, což je požadováno Radou bezpečnosti.

Za Evropu kandidoval do rady Island, na který se v posledních dnech zaměřuje celosvětová pozornost kvůli finanční krizi. Islandská vláda znárodnila dvě velké banky a jedná s Ruskem o pomoci ve výši čtyř miliard dolarů. Ani Islanďané ale neuspěli. Pro západní Evropu jsou vyhrazena dvě nová místa, o která se ucházely tři státy. Kromě Islandu ještě Rakousko a Turecko, kterým dali hlasující delegáti přednost.

Naopak jisté zvolení měly Uganda a Mexiko, které ve svých světadílech neměly protikandidáta.

Ještě rok zůstávají jako nestálí členové v Radě bezpečnosti Libye, Burkina Faso, Vietnam, Kostarika a Chorvatsko. Právě s Chorvatskem vloni prohrála souboj o východoevropské křeslo Česká republika.

Zdroje:
http://www.novinky.cz/clanek/152195-rakousko-a-turecko-maji-kresla-v-rb-osn-iran-neuspel.html
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=619556
http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/7675505.stm
http://www.rferl.org/content/Iran_Losing_UN_Seat_Vote/1330925.html

19. 10. 2008

NULOVÁ TOLERANCE

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád chce odstranit ze země veškeré západní vlivy.

Podobná jako v Íránu je i situace v jiných muslimských zemích. Odpůrci pronikání západní kultury do islámského světa se v minulosti už s ledasčím smířili např.:hollywoodské filmy, alba rockových i popových hvězd, komiksové seriály, plakáty se sportovci a dalšími celebritami jsou dnes ve většině muslimských zemí dostupné. Ať už legálně nebo na černém trhu. Populární hračky jako panenky Barbie, figurky Harryho Pottera budou v Íránu v blízké budoucnosti potlačeny, protože si tamní úředníci myslí, že mají špatný vliv na děti. Někteří obyvatelé Íránu se také domnívají, že tyto postavy/hračky narušují kulturu islámu.

Íránská vláda vyrazila do aktivního boje proti americké kultuře panenek Barbie. Blonďatou vyzáblinu a jejího Kena má v zemi nahradit muslimská dvojice Sara a Dara. Ženy v Íránu, které dodržují víru a pravidla s ní spjaté, se oblékají skromně a zakrývají si celé tělo na veřejnosti, což panenky Barbie nedělají. Náboženský vůdce Ghorban Ali Dori Najafabadi navrhl alternativní způsob vyřešení tohoto problému a to skromně oblékanou verzi panenky Barbie, pojmenovanou Sara. Panenky jsou tmavovlasé, tmavooké, normální postavy a oblečeny decentně přesně podle islámských zvyklostí. Sara má ve všech čtyřech verzích bílý šátek k pokrytí hlavy. Panenky Dara a Sara tak byly vytvořeny na zakázku Institutu pro intelektuální rozvoj dětí a mládeže.

Dalšími hračkami, které mohou být pozměněny jsou postavičky Spiderman a Batmana.

Prodavačka Masúmeh Rahimíová pak v národním (cenzurovaném) deníku přivítala panenky s nadšením a tvrdí, že původní Barbie byla pro Írán větší hrozbou než americké bomby. „Pokud by si dívky hrály s panenkami Barbie, pak by mohly vyrůst v ženy, které odmítají íránské hodnoty,“ citoval list prodavačku.

Dara a Sara mají z íránských trhů vytlačit tolik oblíbenou Barbie a jejího Kena. Cena „muslimských“ panen je třetinová ve srovnání s americkým originálem od Mattela. Jedna muslimská panenka přijde na něco kolem 125 tisíc riálů, v přepočtu kolem 200 korun.

Sara i Dara mají prý osm let, což je věk, který dovoluje íránským dívenkám chodit bez pokrývky hlavy. Proto se i Sara objevuje s rozpuštěnými vlasy, přestože je ke každé panence přibalen bílý šátek.

Barbie

Sara a Dara foto: forum.japantoday.com


Zdroje:

http://www.novinky.cz/clanek/150398-iranska-vlada-vytvorila-muslimskou-verzi-panenky-barbie.html
http://www.japantoday.com/category/world/view/iran-takes-new-shot-at-barbie-other-western-toys
http://news.bbc.co.uk/cbbcnews/hi/newsid_7370000/newsid_7372500/7372587.stm
aktualne.cz

Íránská islámská republika

Írán (oficiálně Íránská islámská republika) je muslimský stát v Přední Asii, ležící na území dřívější Persie.

Počtem obyvatel (68 milionů) a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a největších zemí světa.

Od revoluce v roce 1979 je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – prezidentem (v současnosti je jím Mahmúd Ahmadínedžád). Skutečnou moc v zemi má však v rukou rahbar, tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. Rada expertů na doživotí (od roku 1989 je jím Sajjid Alí Chameneí).

Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje Radu dohlížitelů, instituci, již lze označit za jakýsi ústavní soud s rozšířenými pravomocemi.

Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat.

Zákonodárnou moc má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (Madžlis-e šúrá-je islámí), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let 2000–2004 v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. Volební právo mají občané již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů.

Írán v jeho dlouhé historii opřádaly mnohé mýty a legendy. Přítomností prochází s nálepkou, která ho, alespoň z pohledu západu, řadí mezi nejobávanější místa světa. Ti, kdo zemi navštíví bez předsudků, ovšem vědí své. Už první dojem je totiž víc než přesvědčivý a podobu nádherné země s nesmírně příjemnými lidmi nenaruší ani drobná úskalí, s nimiž se Evropan, pro něhož nění islám každodenním chlebem, setká. Na teroristy člověk nenarazí, naopak se může pohybovat bezpečněji než ve známých turistických metropolích. Málokde je kontrast skutečnosti s mediálním obrazem tak výrazný.

Zásluhou mezinárodní izolace si zachovala bývalá Persie, dnes islámská republika, výraznou osobitost. Od západní kultury si udržuje velkou odlišnost. Tím nejmarkantnějším rozdílem je jistě pojetí žen, nejen co se týče odívání, ale i sociálního postavení.

Mehdi Karrubi vyzval prezidenta Ahmadínedžáda k souboji o prezidentské křeslo

Reformista Mehdi Karroubi, někdejší člen parlamentu, veřejně oznámil svou kandidaturu do rezidentských voleb plánovaných na červen 2009. Vyzval tak současného konzervativního prezidenta Mahmuda Ahmadínedžáda, který bude kandidovat již do druhého volebního období a mohl by se tak stát prvním prezidentem v historii Íránu, který nebyl znovuzvolen.

Karroubi již dříve prohlásil, že by Írán měl obnovit diplomatické kontakty s USA, které již bezmála 30 let nefungují především kvůli Íránskému jadernému programu. Na kritiku západních států Ahmadžínedžád reaguje argumentem, že Írán si chce pouze osvojit jadernou energii k výrobě elektřiny, aby mohl vyvážet více ropy a zemního plynu.

Reformisté požadují politickou i sociální změnu a kritizují současného prezidenta, že dostal zemi do politické izolace a díky němu uvalili Spojené národy na Írán vysoké sankce.

V roce 2005 v prezidentských volbách Ahmadínežád sliboval, že bude spravedlivěji přerozdělovat mezi obyvatele ropné příjmy země. Karroubi dnes zakládá svoji kandidaturu spíše na zahraniční politice.

Analytici ovšem předpovídají větší šance pro červnové volby Amadínedžádovi, a to především díky podpoře duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího a skutečnosti, že je nyní u moci. Současný prezident tak pravděpodobně obhájí svůj post, přestože mu Islámské poradní shromáždění, veřejnost i média vyčítají rostoucí inflaci, která je v současné době 29%.
Zdroje:
Radio Free Europe Radio Liberty. [online]. [cit. 2008-12-12].
BBC News. [online]. [cit.12-12].